Typ: ^zdroj
Festival - ročník

Festival: ^zdroj
2. ročník festivalu Festival filmů pro děti a mládež (1962)

Oceněné filmy: ^zdroj
Čestné uznání pro Kočičí škola

Vizitka: ^zdroj
Biogram 2. celostátní přehlídky filmů pro děti a mládež 1962

Biogram: ^zdroj
Ve dnech 27. až 30. března 1962 proběhla 2. Celostátní přehlídka čs. filmů pro děti a mládež. Ta se přesunula z prvního měsíce na třetí a tentokrát byla o den delší. Slavnostní zahájení proběhlo první večer ve Velkém kině, kde diváky přivítalo předsednictvo přehlídky v čele s ředitelem Československého státního filmu Aloisem Poledňákem a předsedou městského národního výboru Antonínem Gistrem. Následovala předpremiérová projekce Trápení (1961) Karla Kachyni. Na počest druhého ročníku se vyzdobilo mnoho výloh gottwaldovských obchodů a patronem festivalu se stal Ústřední výbor Československého svazu mládeže. Druhý ročník festivalu byl poprvé soutěžním. V čele jedenáctičlenné poroty stanul profesor brněnské filosofické fakulty a odborník na dětskou literaturu František Tenčík. Tu jinak tvořili především filmoví profesionálové a publicisté. Porota se řídila čtyřmi jasně formulovanými kritérii: důrazem na současný život, budováním komunismu, uměleckým vyjádření a přijetím festivalovými diváky. V soutěži se objevilo sedm celovečerních snímků a čtyři pásma filmů krátkých a středometrážních. Ty byly nejen hrané, ale i loutkové, kombinované a animované. Pro pět nejlepších bylo přichystáno Čestné uznání a symbolická loutková postavička gottwaldovského studia Kačenka. Nadto festival nabídl předpremiéry tří nesoutěžních celovečerních filmů. Společenským centrem festivalu byl Hotel Moskva, projekčním přilehlé Velké kino, kde opět probíhala většina promítání. Vybrané reprízy se uskutečnily také v kině Svět. Projekce se znovu konaly i v okolních obcích, dohromady je navštívilo více než 24 000 diváků. Dvě uzavřená představení byla věnována nejlepšímu kolektivu sběračů sběrných surovin a místním členům Československého svazu mládeže. Ti, společně s pionýrskými skupinami gottwaldovských základních škol, drželi patronáty nad všemi festivalovými projekcemi. Festivalový den ve Velkém kině tvořilo 5 projekčních oken v čase od 8:00 do 19:30, přidané projekce dále probíhaly v kině Svět. Ráno a dopoledne se uváděly dlouhé filmy, odpoledne patřila pásmům krátkých a středometrážních snímků. Mezi ně patřilo Kino (1961) Josefa Pinkavy či Zvědavé psaníčko (1961) Hermíny Týrlové. Za jeden z předfilmů byl zvolen populárně-vědní žurnál Třikrát proč. Večerní projekce obvykle patřily předpremiérám nesoutěžních filmů pro starší diváky, včetně Barona Prášila (1962) Karla Zemana, který festival slavnostně zakončoval. Důležitou součástí festivalu byly pravidelné besedy po projekcích, na nichž diskutovali filmoví profesionálové s dětmi a mládeží. Těch proběhlo celkem čtrnáct. Filmoví pracovníci také opět diskutovali s pedagogy a rodiči. Besedy probíhaly i v dalších místech zlínského kraje – např. ve Fryštáku vyzdobili žáci školu a vyrobili dárky pro filmaře. Druhý ročník navštívilo celkem 171 delegátů, tedy o téměř 40 více než tomu bylo vloni. Vedle tvůrců, herců a dalších filmových profesionálů se jednalo o reportéry z tisku, rozhlasu i televize. Dále pak stranické funkcionáře a jiné veřejně činné osoby. Delegáti se rozdělili do tří skupin, přičemž první byla přítomna ve Velkém kině, druhá besedovala v Gottwaldově i okolních obcích a třetí působila v porotě a organizaci festivalu. Souběžně s projekcemi a besedami se poslední dva dny konaly tvůrčí konference spolupořádané gottwaldovským festivalem a Svazem čs. divadelních a filmových umělců. Úvodní slovo na první z nich pronesl kritik Jan Hořejší, odborník na dětský film a autor několika zpráv z prvního ročníku gottwaldovského festivalu. Celkem proběhla dvě zasedání, z nichž to druhé bylo otevřeno veřejnosti. Mezi diskutovaná témata patřil například vztah pedagogů k dětskému filmu či jejich umělecká kvalita. Na závěr konference byla přijata rezoluce. V ní se kladl důraz na potřebu zvyšovat počet filmů pro mládež, rozšiřovat jejich žánrovou pestrost a kultivovat ideovou a uměleckou úroveň. Dle slov rezoluce jsou pracovníci dětského filmu neinformovaní o zahraniční produkci, festival v Gottwaldově by tak měl prezentovat i tvorbu jiných kinematografií. Bylo doporučeno sestavení pracovní komise, která by plnění těchto úkolů zajišťovala a sledovala. Před závěrečnou projekcí byla vyhlášena pětice nejlepších snímků. Čestné uznání nakonec získaly dva celovečerní snímky, Trápení (1961) a Kuřata na cestách (1962), spolu s trojicí krátkometrážních. Těmi byly Kino (1961), Kočičí škola (1961) a Děti a noty (1961). Porota dále vyslovila pochvalné uznání žurnálu Třikrát proč, který měl mezi diváky mimořádný úspěch. Z pozice patrona festivalu udělil ocenění rovněž Ústřední výbor Československého svazu mládeže. Čestný diplom kolektivu tvůrců filmu udělil snímkům Trápení (1961) a nesoutěžnímu Králíci ve vysoké trávě (1961). Otu Hofmanovi udělil Pohár ÚV ČSM a Jiřímu Blažkovi Vyznamenání ÚV ČSM. Dopoledne 1. dubna, tedy dva dny po skončení festivalu, se odehrály na terase Hotelu Moskva v té době již tradiční nedělní „Volné terasy“ – veřejnosti přístupná beseda o filmech a filmovém umění, často za přítomnosti filmařů. Tématem dvouhodinového diskusního setkání byly filmy promítané na festivalu.

Datum vzniku: ^zdroj
27. 3. 1962

Datum zániku: ^zdroj
30. 3. 1962