Zdeněk Ostrčil

* 4. 2. 1929 Újezdec u Přerova (Československo), † 21. 8. 2021 Vizovice (Česká republika), filmový výtvarník, architekt, malíř dekorací, režisér animovaných filmů a pedagog

Vyučil se malířem pokojů u B. Ostrčila v Újezdci. Po vyučení se s rodinou odstěhoval do Vrbna pod Pradědem, kde pracoval v továrně u lisu na kovové zboží. Ve Vrbně se jeho velkou zálibou stalo loutkové divadlo, které hrál ve zdejším kulturním domě. V roce 1950 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v tehdejším Gottwaldově, obor užitá a dekorativní malba v architektuře a propagaci. Zde pokračoval ve hraní loutkového divadla a seznámil se také se svým nejlepším přítelem a pozdějším kolegou Josefem Zemanem. Na škole také získal přezdívku "Filla", jež jej provázela i nadále ve Filmových ateliérech Kudlov, na které nastoupil již roku 1951. Sám režisér Karel Zeman si jej měl vybrat do svého trikového studia, ve kterém Ostrčil pracoval jako pomocný výtvarník a architekt trikových scén a studium na škole již nedokončil.

Od druhé poloviny 60. let začal pracovat jako režisér krátkých animovaných filmů. Jako první natočil v roce 1967 krátký loutkový film Leknutí krále Koudele pro pražské televizní studio. Jeho dalším projektem byl krátký večerníčkový snímek Vrabce na koľajniciach, realizovaný jako zakázka pro bratislavské televizní studio. Během první poloviny 70. let začal pracovat v ateliéru Hermíny Týrlové. Zde natočil další zakázkové projekty pro slovenskou televizi jako třeba večerníčkové seriály Bodrík a Bračekovia mravčekovia nebo mezinárodně úspěšný krátký film Rozprávka z peračníka. Za tento snímek získal cenu Dunaja na bratislavském festivalu Prix Danube a byl oceněn také na mezinárodních přehlídkách v Barceloně a Teheránu.

V tvorbě pro bratislavskou televizi pokračoval i v 80. letech. Natočil pro ni například sedmidílný seriál Strapúšik, který byl realizován technikou pletených reliéfních loutek. Ve stejné době natočil také krátké distribuční animované filmy. V rámci filmového studia se stal kulturním referentem v místním Závodním výboru. Díky tomu pořádal například mikulášské nadílky pro děti zaměstnanců, pro které také organizoval výlety na chatu, patřící ateliérům.

Po propuštění ze zlínského filmového studia v 90. letech působil v nově vzniklém studiu ve Zlíně-Malenovicích. Zde navázal na spolupráci s bratislavskou televizí.