Zlatovláska

1955 ^Source

1956 ^Source

Studio loutkového filmu Zlín ^Source

Czechoslovakia ^Source

loutková pohádka ^Source

Puppet Animation ^Source

1273/1220 ^Source

509 ^Source

46 ^Source

"Český celovečerní barevný loutkový film, natočený podle pohádky K. J. Erbena a loutkové hry laureáta státní ceny Josefa Kainara kolektivem laureátky státní ceny Hermíny Týrlové v Gottwaldově. - Sluha zlého krále Jirka ujedl přes přísný zákaz ze zázračné ryby a začal stejně jako jeho král rozumět hlasům zvířat. Král mu slíbil odpustit trest smrti, jestliže mu Jirka vyhledá krásnou zlatovlasou pannu, o níž vyprávěli dva ptáci. Jirka se vydá na cestu a po mnoha útrapách Zlatovlásku najde. Její otec ji však vydá teprve tehdy, když Jirka splní tři úkoly. Jirka je splní za pomocí krkavčátek, mravenců a zlaté rybky, jimž na své cestě prokázal dobrodiní. Odvede Zlatovlásku ke svému králi, ale ten jej dá za odměnu stít. Zlatovláska však Jirku oživí živou vodou. Když král vidí, že Jirka je teď ještě krásnější, chce také omládnout a vypije mrtvou vodu; ale zároveň vylije živou vodu, a tak už není síly, která by jej vrátila životu. Jirka se Zlatovláskou mohou slavit svatbu. Budou lidu vládnout jistě dobře a spravedlivě. ... V pohádkách našeho lidu, jak je zapsali vynikající spisovatelé, především Němcová a Erben, a dali jim ve svých vyprávěních brilantní uměleckou formu, je ztajen nezdolný, hrdý charakter prostého českého člověka, který pod tíhou útisku nepřestal věřit v lepší život, není v nich jen vyjádřena celá duše našeho lidu ve své čistotě a poetičnosti. Tyto pohádky jsou zároveň vynikajícími literárními díly, která patří ke skvostům naši národní literatury. Rádi se k nim dnes vracíme. A dětem ... pro ty jsou dnes, stejně tak jako včera, nevyčerpatelným zdrojem k tříbení mysli, povzbuzení fantasie, posílení citu pro dobro a zlo, pro spravedlnost a bezpráví, pro pravdu a lež. Jestliže právě dnes byla natočená "Zlatovláska" v Kainarově přepisu ve formě loutkového filmu - nejbližšího dětem - nebylo to jen proto, aby byla vyzvednuta krása klasické pohádky. V příběhu "Zlatovlásky" je totiž hluboký výchovný motiv: že nezvítězí vždycky ten, kdo má moc: že naopak vítězí ten, kdo je spravedlivý, kdo má čisté srdce, že takovým lidem patří svět. - V tomto filmu snad dosud nejvíce se projevilo celé pohádkářské kouzlo tvorby Hermíny Týrlové. Šťastná volba spolupracovníků, především výtvarníka Luďka Kadlečka a animátora a spolurežiséra Jana Dudeška, dala tomuto filmu podstatně odlišný ráz, než jaký mají všechny předcházející filmy H. Týrlové. Proti dřívějšímu víc lyrickému a něžnému než epickému charakteru jejích filmů se tady setkáváme s širokým epickým proudem, který diváka podmaňuje svou fantasií. A výtvarná stránka? I ta je zcela nová. Hračka, s jakou Týrlová dosud pracovala, se stala ve "Zlatovlásce" výrazným typem, loutka dostala bohatý charakter, vlastnosti a city. Promyšlené řešení prostoru dekorativního i loutek podtrhuje funkčním užitím barev a světel atmosféru různých prostředí a dějů. Všemi těmito vlastnostmi nepochybně zapůsobí nové dílo H. Týrlové na naše diváky jako značné překvapení." FP (14/56)