Věra Kopecká

* 24. 4. 1943 Zlín (Československo), vedoucí produkce, zástupkyně vedoucího produkce

Věra Kopecká vyrůstala ve Vizovicích, kde také vychodila základní školu a posléze místní gymnázium. Od dětství se věnovala sportovním aktivitám – atletice a gymnastice. Ačkoli usilovala o studium na Tělovýchovném institutu Univerzity Karlovy v Praze, na školu se nedostala a musela si najít práci.
Blíže neurčenou dobu pracovala jako kreslička u Pozemních staveb Gottwaldov, přičemž se ve volném čase mohla nadále věnovat sportu a stala se členkou atletického oddílu. Během tréninků se seznámila s dcerou Evy Pokorné – sekretářky Aleše Bosáka, tehdejšího ředitele gottwaldovského filmového studia. Právě prostřednictvím kontaktu s dcerou Pokorné získala Kopecká práci ve filmovém studiu.
Kopecká tak roku 1963 nastoupila na kudlovské ateliéry na pozici asistentky produkce ke Karlu Hutěčkovi. Pracovala tehdy na dokumentárních a animovaných filmech. O rok později byla nasazena jako produkční výpomoc k filmu Neobyčejná třída v režii Josefa Pinkavy. Poté přešla do produkce Zdeňka Stibora, kde začala z pozice produkční pracovat na hraných a dokumentárních filmech.
V průběhu 70. let dochází na kudlovských ateliérech ke zvýšení výroby filmové produkce, což s sebou neslo vysoké pracovní vytížení ve spojení s deficitem kapacit a lidí, působících na ateliérech. Kopecká tak byla v tomto období rovněž velmi pracovně vytížená, přičemž se v tomto období produkčně podílela například na filmu Proč nevěřit na zázraky v režii Antonína Máši nebo na seriálu Spadla z oblakov.
Během svého působení ve zlínských ateliérech Kopecká pracovala na zhruba 40 hraných projektech a na ještě více projektech dokumentárních. V roce 1990 se produkčně podílela na snímcích Freonový duch (r. Zdeněk Zelenka) a Začátek dlouhého podzimu (r. Peter Hledík). Rok na to z pozice vedoucí produkce participovala na debutu Filipa Renče Requiem pro panenku a také působila na pozici vedoucí produkce i na projektech realizovaných mimo Gottwaldov (od 1. ledna 1990 opět Zlín).